Představte si výborný oběd, na kterém jste si skvěle pochutnali. A pak přichází ten stav, kdy by si člověk nejraději lehnul a nechal ho v poklidu strávit. Jenže pauza na oběd je dána na 30 minut, nebo pokud máte pochopení od nadřízených, tak klidně i hodinu. Po obědě se pak dostává kritická chvilka, kdy každému z nás trochu docházejí síly a mnohdy bychom si nejraději lehli a nedělali nic. Pro někoho to je nutnost, pro někoho plýtvání časem a flákání se. Jak to tedy vlastně celé je z vědeckého pohledu?
Skvěle o tom píše Daniel Pink ve své knize KDY. Pink patří mezi 50 nejvlivnějších osobnostní tohoto světa a na jeho knihách je úžasné to, že se neustále opírá o vědecké studie a tedy nic z toho, co píše, není pouze teorií.
Podle knihy KDY platí pro velké procento z nás určitý biologický rytmus dne, který se jen velmi málo liší. A jedno máme všichni společné a to sice to, že po obědě (obecně do 7mi hodin od probuzení), dochází k propadu naší energie a soustředění. To má za následek možnost časté chybovosti, špatné koncentrace a snížení schopnosti se správně rozhodnout. A přesně s tím Vám dokáže velmi efektivně pomoct odpolední „šlofíček“.
Pro ty z Vás, kteří teď přemýšlíte, jak si po obědě na 1-2h lehnout a dopřát si kvalitní spánek, mám ale špatnou zprávu. Ideální doba odpoledního spánku by měla být v rozmezí 10-20 minut. Je vědecky prokázáno, že naše mysl během této doby výrazně zbystří, odpočine si a přesto nepadne do pospánkové letargie. Jako ideální Pink doporučuje si těsně před spánkem dát dokonce kávu, kdy kofein v ní obsažený začne účinkovat zhruba po 25ti minutách. Tedy se probudíte a rovnou začne působit dávka kofeinu a tím velmi efektivně překonáte odpolední propad energie.
Takže jak na odpolední únavu? Odpoledním spánkem spojeným s výbornou kávou.
No není to ideální typ do práce?