PŘÍBĚHY z měření geopatogenních zón

Nečekaná intenzita

Před příjezdem na místo měření jsem od pána obdržel informaci, že má určité zdravotní potíže, které mi nechce sdělit. Domluvili jsme se na měření právě proto, že si chtěl ověřit, jestli na jeho stav mohli mít vliv právě geopatogenní zóny. A tak jsem vyrazil pln očekávání, jak to vlastně celé dopadne.

Po krátkém povídání jsem se pustil do práce a vše nasvědčovalo klidnému a pohodovému průběhu. S pánem byla příjemná domluva a nic neukazovalo na to, že bych byl u nemocného člověka. Popravdě jsem po krátké době zapomněl důvod domluveného měření a plně jsem se ponořil do své práce. Vše se mělo ale brzo změnit, protože po obývacím pokoji jsem se pustil do měření ložnice.

V ložnici byly rozmístěny 3 postele v různých koutech pokoje a každá postel byla využívána jednou osobou. To jsem ale nevěděl, protože všechny byly uklizeny a na žádné z nich nebyla peřina, jen malé gaučové polštářky. Trochu mě překvapilo rozmístění postelí, ale nevyptával jsem se na důvod a místo toho jsem pokoj zakreslil, chopil se virgulí a šel jsem po stopách geopatogenních zón jako správný proutkař. Po chvilce jsem nalezl první zónu o intenzitě 5. To už není moc dobré a mířila právě na dvě postele. Po zakreslení a chvilce povídání o nalezené zóně jsem pokračoval a kousek dál mě málem porazila geopatogenní zóna o intezitě 7, která „lízla“ jednu postel a do druhé si to mířila přesně k polštáří. S hrůzou jsem zjistil, že přímo v posteli v oblasti hlavy / krku, se tyto dvě zóny protínají, což má za následek SOUČET jejich intenzity a tak se dostáváme nad běžnou měrnou normu! Maximální intenzita jediné geopatogenní zóny může být 10 ( nejvyšší číslo, jaké jsem kdy změřil, bylo 8), ale díky křížení můžeme mít hodnoty i vyšší. Zde tím pádem byla 12ka !!! Stačilo mi do toho prostoru vstoupit a hned mi začalo být špatně, motat se mi hlava a zběsile touct srdce. Rychle jsem prostor opustil a vyjádřil obavy o tom, že doufám, že tady nikdo nespí. Protože pokud ano, musí mít obrovské zdravotní problémy a neuvěřitelné potíže se spánkem. Se smutným pohledem mi pán sdělil, že zde spí on, že spánek je, pravda, trochu horší, než u rodičů (nebyl na tyto zóny příliš citlivý), ale jeho zdravotní potíže, kvůli kterým jsem na měření přijel, je rakovina jícnu.

Jediné, co jsme mohli v danou situaci udělat, bylo přemístění nábytku tak, aby se všechny postele zónam vyhnuli (zadařilo se z větší části), ale to bohužel už nic nezměnilo na faktu, že pán musí zápasit s takto zákeřnou chorobou, kde jsem si na 95% jist, že na její vznik měly obrovský podíl právě tyto špatné geopatogenní zóny.

Dům plný překvapení

 

U domu na další měření geopatogenních zón na mě již čekala mladá paní plná očekávání, jak jim budu moci pomoct se špatným spánkem dětí, zejména tím starším. Venku bylo relativně příjemné jarní počasí a svítilo sluníčko, ale hned po vstupu do domu se mi zvednul tlak a naježili všechny chlupy na těle. POZOR, tady bude opravdu něco zvláštního, řekl jsem si.

A taky že jo. V malém dětském pokojíčku jsem naměřil hned 4 zóny, které byly skrz naskrz celým pokojem o poměrně vysoké intenzitě a ložnice manželů na tom nebylo o moc lépe. Začal jsem přemýšlet, co by zde mohlo nejlíp pomoct, protože přemístění nábytku téměř nepřicházelo v úvahu.

Každopádně to nejdrsnější mě teprve čekalo. Po chvilkové konzultaci s majitelkou jsem se od ní dozvěděl, že v synově pokoji, v místě, kde se křížily 3 zóny, viděl její syn (tuším, že mu v té době bylo 5 let) bránu, skrz kterou do domu chodili duchové. Někteří hodní, jiní méně, ale většinou celou rodinu nechávali na pokoji. S jedním se syn skamarádil a dokonce jej šel představit své naprosto vyděšené mamince. Se slovy „Viki stojí vedle mě, ty ho nevidíš?“ mi vylíčila, jak jí zděšením polil pot. Vše umocnil fakt, že syn jí vyprávěl, jak dům vypadal před cca 150ti lety a popisoval tehdejší kulturu. Také jí řekl, že k Vikimu byli lidé zlí a tak si kolem krku uvázal mašličku. To už bylo zle i mně.

Manžel byl vůči tomu skeptický jen do té doby, než duch bývalého kováře, který v nově zrekonstruovaném bytě starého domu měl původně svou dílnu, jej v noci tahal za nohu a za hlasitého zvuku tlukoucího se kladiva o kovadlinu jej chtěl vytáhnout z postele.

Na tento popud si zavolali duchařku, která dokázala část duchů uklidnit, nicméně brána v synově pokoji a Viki byli stále přítomni.

Pomohl jsem tak snížit intenzitu geopatogenních zón v celém bytě a dle slov syna se brána v jeho pokoji se výrazně zmenšila a už mu tam duchové tak moc nechodí.

Tuto zkušenost jsem získal v roce 2019 a dodnes když o ní mluvím, nebo píši, běhá mi mráz po zádech a polívá mne pot. Proto s naprostou pokorou chci říci, že je třeba vědět, že takovéto síly existují a mnohdy jsme od nich jen opravdu malý krůček.

sledujte GeoZdraví na Facebooku
Share This